Historie módy je bohatá na různá zajímavá fakta, o kterých jste možná ani neslyšeli. V dvacátých letech XX století mezi módními domy (Haute couture) byla velká konkurence, soutěžili mezi sebou ve všem, v čem mohli. Přebírali jeden druhému slavné modelky, chlubili se bohatými klienty - markýzy, princezny, vévodkyně. Vymýšleli nové siluety a posouvali módu na vyšší úroveň. Ale pak v roce 1929 přišla krize, hodně menších módních domů zkrachovalo a američtí klienti k nim přestali přicházet.
V 30. letech se věci staly zlepšovat: hodně nových talentů podpořilo ztroskotané odvětví módního průmyslu
a na scénu přichází nové talenty jako Elsa Schiaparelli. Další velkou ránou pro pařížskou vysokou módu udělala druhá světová válka. Spousta módních domů bylo zavřeno, mezi kterými byly také Madeleine Vionnet
a energická Gabrielle Chanel. Dokonce se jednalo o přemístění pařížských Haute couture domů do Vídně, jak si to přál Hitler, ale prezident syndikátu vysoké módy Lucien Lelong tomu zabránil.
Po válce přišel Dior, který v roce 1947 vytvořil střih NEW LOOK a díky svému umění rehabilitoval pařížskou vysokou módu. Spousta návrhářů zdokonalili své umění a vrátili se zpátky na módní půdu. Mezi nimi Balmain, Fat, Givenchy. V roce 1954 Coco Chanel se vrátila ze Švýcarska a znovu otevřela svůj módní dům čímž překvapila všechny. Pařížská vysoká móda začala nabírat otáčky a rozkvétat. Po smrti Diora v roce 1957 se začalo mluvit o zániku Haute couture a o částečném snižování kritérií Haute couture fashion, která vyžadovala výhradně ruční šití, jedinečnost a výjimečnost modelů a také plnohodnotné přehlídky dvakrát ročně.
