Na vysoké škole jsem zbožňovala psychologii. Vždy jsem se nesmírně těšila na semináře, a hlavně na paní lektorku, která byla dokonalá ve všem: postava, vlasy, make-up, oblečení a ten její úžasný klidný hlas nás lákal jako antické Sirény nebohé námořníky ke svému ostrovu. Není proto divu, že na lekcích paní lektorky byl náš ročník v plném počtu. Od té doby na ni vzpomínám velmi často a k psychologii mám jakýsi těžko popsatelný vztah. Každé focení se snažím spojit nejenom s krásou, talentem, prvky artu a celkově kompozičně, ale především z psychologického hlediska. Možná také proto, že psychologové považují krásu za terapii, která podporuje duševní stav a pomáhá uvěřit ve vlastní hodnotu a jedinečnost.
Určitě jste slyšeli, že přitažliví lidé vzbuzují lepší první dojem zřejmě díky extravertovanosti, větší otevřenosti, zvídavosti a vyššímu sebevědomí vyvinutému na základě pozitivního sebeobrazu. Krása dodává člověku vnitřní harmonii, která nám pomáhá se cítit dobře. A když se budeme cítit dobře, odráží se to na našem postoji, chůzi a chování. Pokud v nás ostatní uvidí sebevědomého, schopného jedince, budou takové chování očekávat, vyhledávat a tím pádem posilovat nás v přesvědčení, že jsme prostě tací. Nakonec tomu pravděpodobně sami uvěříme. Jsme veselí, protože se usmíváme. Jsme přitažliví/schopní, protože se tak cítíme.
J. C. Hunter kdysi řekl: „Nevidíme svět takový, jaký je, ale vidíme ho takový, jací jsme my!“. Tak uvěřte v sílu své krásy a nechte ostatní podporovat ten pocit ve vás.
